Prostě tu jsem nasraná

Tak jo.

Dneska pršelo.

Vzala jsem si svoje hadrový boty,ty černý,jak má většina mejch kámošů. A taky je už všichni máme v docela stavu jako před rozkladem.

Ušla jsem tak 3 metry a mohla jsem si jíz zaplavat.

Na mikroskopech byla strašná zima,takže jsem málem zmrzla. Venku naštěstí svítilo sluníčko a bylo teplo.

Přišla jsem před kolej, sedla jsem si na lavičku, koukla jsem se do nebe a věděla jsem, jak jsem tady strašně sama. 

Pak jsem seděla na pokoji.

Sama.

Přišla sms.

Pak jich přišlo ještě pár.

Ale kurva že řikám, že v 7 budu doma a je půl 9...co půl devátý je 20:48, to je asi jak když si povídám sama ze sebou dopíči...?

Jo jasně, třeba vůbec mě to nesere a třeba vůbec do tý zkurvený Prahy jet taky nemusim ty wole.

A to jsem ještě od tý dobroty, že si stěžuju na nějakym podělanym blogu a nedělám scény.

Dopíčí,

Prostě se všim dopíči.